Zdravotní a sociální aspekty projektu

Projekt vychází z identifikované potřeby intervence do podpory zdraví a prevence nemocí, v nichž ČR obecně vykazuje z hlediska dlouhodobých statistik a trendů v oblasti zdraví trvale nepříznivý stav. Podstatně horší je situace u osob sociálně vyloučených nebo u osob sociálním vyloučením ohrožených. 

Přestože se nelze opřít o údaje z pravidelných statistik nemocnosti a úmrtnosti, které nezohledňují sociální determinanty jako je příjem, etnicita, vzdělání nebo zaměstnání, lze zdravotní stav obyvatel ve vyloučených lokalitách a populačních skupin ohrožených chudobou popsat pomocí výsledků studií u prováděných u nás, ale i jinde v Evropě. Tyto výsledky prokazují, že zdravotní stav významně závisí na sociálních a ekonomických determinantách zdraví: chudí mají kratší střední délku života, horší subjektivní zdraví, více úrazů a horší životní styl ve všech jeho hlavních složkách, které se zdravím souvisejí: výživa, pohybová aktivita a kuřáctví. 

Z konkrétních nemocí, které jsou přímým důsledkem rizik v životním stylu lze uvést, že chudí a nevzdělaní lidé umírají častěji na kardiovaskulární onemocnění, trpí častěji nemocemi trávicího a dýchacího traktu. V poslední době u nich stoupá, stejně jako ve většinové populaci výskyt diabetu 2. stupně a zároveň se zhoršují ukazatele, které jsou indikátory výše chronických neinfekčních onemocnění: vysoký krevní tlak, hodnoty cholesterolu v krvi a nadváha a obezita. Infekční onemocnění, např. hepatitida, průjmová onemocnění, onemocnění dýchacích cest se v nevyhovujících podmínkách bydlení ve vyloučených lokalitách, které neumožňuje dodržování nejen protiepidemických opatření, ale často ani pravidla základní hygieny, velmi rychle šíří.

Nepříznivý zdravotní stav obyvatel vyloučených lokalit a lidi ohrožených chudobou je projev nerovnosti ve zdraví, která je zapříčiněná systematickým výskytem rizikových faktorů v jiných oblastech než zdraví: chudoba, nezaměstnanost, nedostatečné vzdělání. Tyto faktory jsou spolu spojené, navzájem se potencují a vedou k bludnému kruhu chudoby a trvalému stresu, který zhoršuje všechna dříve vyjmenovaná zdravotní rizika. Chudoba a nízké vzdělání má na zdravotní stav významnější vliv než etnicita.

Podíl osob ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením činí v ČR 14,6 %, tj. cca 1,5 miliónu lidí, z toho 100 000 dětí do šesti let a 180 000 lidí nad 65 let. Tyto osoby mají o více než 10 let nižší střední délku dožití, což souvisí s nedostatečnými kompetencemi v přístupu ke zdraví a jejich zdravotně rizikovým chováním, např. počtem kuřáků 65 % oproti 30 % většinové populace, vysokým podílem obézních a lidí s nadváhou, nevhodnými stravovacími návyky, téměř nulovou pohybovou aktivitou a nízkou zdravotní gramotností. 

V roce 2012 činil v ČR podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou 6,6 % a míra ohrožení chudobou činila 9,6 %. Chudobou nebo sociálním vyloučením bylo z celkové populace ohroženo 15,3 % obyvatel (Strategie romské integrace do roku 2020, Kancelář rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Úřad vlády ČR, 2015). Podle nejnovějšího výzkumu žije v ČR v současnosti 95 000 až 115 000 sociálně vyloučených osob, tedy lidí potýkajících jak s chudobou, tak nedostatečnou integrací do většinové společnosti a možností využívat standardní zdravotní a navazující sociální služby. Tito lidé jsou koncentrováni v 606 sociálně vyloučených lokalitách. Přičemž ze srovnání těchto výsledků s výsledky obdobné analýzy z roku 2006 vyplývá, že se počet sociálně vyloučených zvýšil asi o dvě pětiny až jednu polovinu a počet sociálně vyloučených lokalit takřka o 80 %. Do sociálního vyloučení se vlivem socioekonomického vývoje společnosti tak propadá stále více obyvatel České republiky.

Dle podkladů Agentury pro sociální začleňování dokládají zahraniční i domácí studie, že v práci na zlepšení kvality života sociálně vyloučených lidí je třeba stejnou měrou zohlednit několik odborných rovin –  technickou (logistickou – včetně pokrytí sociálně vyloučeného prostor službami), lékařskou (lékařská/zdravotní expertíza), rovinou sociální práce, a rovinu expertízy humanitních věd, které nabízí vhled do specifičnosti hodnotových systémů, rodinných struktur a behaviorálních strategií sociálně vyloučených lidí (např. sborník studií Romové v osidlech sociálního vyloučení, eds. Hirt, Jakoubek, 2006). Do těchto specifik se promítají také kulturní a etnické hodnoty – i když intenzita vlivu souvisí s mírou historické integrace jednotlivých rodin do většinové společnosti.

Sociálním vyloučením a chudobou ohrožená populace disponuje omezenými zdroji v materiální, finanční, společenské a informační oblasti. Z toho vyplývají i nedostatečné znalosti o zdravém způsobu života a rizikových a protektivních faktorech zdraví. Snížená dostupnost relevantních informací vylučuje schopnosti naučit se s informacemi nakládat a vědomě rozhodovat ve prospěch zdraví. Rizikové faktory nesprávného způsobu života lze přitom poměrně dobře a bez výrazného finančního zatížení ovlivnit vhodnými intervenčními postupy. Soubor programů a metodik ke snižování rizik životního stylu je efektivním nástrojem pro zvyšování zdravotní gramotnosti – jednoho z hlavních cílů projektu. Reálnou situaci předmětné oblasti lze reálně doložit 3 provedenými šetřeními: Reálnou situaci předmětné oblasti lze reálně doložit 3 provedenými šetřeními:

  1. Podle šetření EU – SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) žilo v ČR v roce 2009 zhruba 8,6 % obyvatel v riziku chudoby. Skupinou nejvíce ohroženou chudobou jsou kromě nezaměstnaných (47 % v riziku chudoby) také neúplné rodiny s dětmi, z nichž 40 % žije pod hranicí chudoby. Z hlediska trendu podíl osob v riziku chudoby celkově mírně klesá. Neklesá však vysoký podíl neúplných rodin s dětmi nacházejících se v riziku chudoby, u seniorů dokonce roste.

Zdroj: Národní strategie podpory a ochrany nemocí a primární prevence Zdraví 2020

Zdroj: výzkum agentury Median, vzorek 1628 respondentů, dotazování 22. 9. – 10. 10. 2016

Zdroj: Studie zdravotní gramotnosti SZÚ, MZ a WHO, 2015

Obecně lze konstatovat, že výskyt sociálně problémových jevů v sociálně vyloučených lokalitách je podobný, odlišnosti jsou v počtu osob, kterých se uvedené jevy v jednotlivých sociálně vyloučených lokalitách dotýkají. Konkrétní údaje o počtu osob v jednotlivých sociálně vyloučených lokalitách – viz www.esf.cz/mapa/index-2.html. Příčiny většiny sociálně patologických jevů jsou podobné a jsou dány různými socioekonomickými faktory – podmínkami, ve kterých lidé žijí. Ve svém důsledku právě tyto podmínky – vzdělání, příjem, pohlaví, etnicita, věk, nezaměstnanost aj. zakládají nerovnosti ve zdraví. Čím nižší vzdělání, příjem, sociální postavení, tím horší je zdraví a spokojenost v životě. Efektivní podpora zdraví zohledňuje vliv sociálně ekonomických determinant k zabránění a prohlubování nerovností ve zdraví. Pracovní skupina pro otázky nerovností ve zdraví při MZ identifikovala v roce 2015 oblasti nerovností – z hlediska životních podmínek, z hlediska geografického a etnického. 

„MZ rozpracovalo v roce 2015 akční plány Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, které mají dopad na celou populaci České republiky, tedy i Romy. Konkrétní dopady na SVL měl pilotní projekt Státního zdravotního ústavu „Podpora zdraví ve vyloučených lokalitách – snižování zdravotních nerovností“, který pokračoval 2. etapou i cílem bylo přispět ke snížení zdravotních nerovností, a to především zvýšením zdravotní gramotnosti u cílové skupiny. Výstupem projektu je publikace Podpora zdraví ve vyloučených lokalitách – snižování zdravotních nerovností. Dostupné zde: http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/podpora-zdravi-ve-vyloucenych-lokalitach-snizovani), která popisuje roční působení v SVL několika regionů ČR a zodpovídá na otázku, jaký vliv na zdravotní stav člověka mají chudoba, vzdělání, sociální postavení nebo etnicita. 

Odpovědí je, že zdravotní stav vyloučených, chudých Romů je podmíněn jejich sociálním statusem, nikoliv jejich etnicitou. Nerovnosti ve zdraví u obyvatel SVL jsou způsobeny nižším vzděláním a horšími sociálně-ekonomickými podmínkami. Lidé zde žijící mají omezený přístup k informacím, které jsou často podávány pro ně zcela nesrozumitelnou nebo složitou formou. Lidé s nízkými příjmy, bez vzdělání, odkázaní na sociální dávky často nepovažují zdravý životní styl za svou prioritu. Nevhodné složení stravy, nedostatek pohybu, riziko závislostí, zhoršený přístup ke zdravotní péči jsou problémy, které obyvatele SVL mohou ohrožovat více než většinovou populaci. U dětí se může nedostatek správné výživy a celkově nezdravý životní styl negativně projevit ve školní úspěšnosti a pozdějším začlenění do společnosti. Romští muži, stejně jako muži stejné vzdělanostní a příjmové skupiny mají horší životní styl než ženy, ve větší míře se u nich projevuje rizikové chování. Statistiky úmrtnosti a nemocnosti dle pohlaví v romské populaci neznáme, nicméně i tak se zdají muži být ohrožováni sociálně ekonomickými determinantami více než ženy.

Sociálně-ekonomické determinanty, podmínky prostředí, horší životní styl a jeho následky jsou hlavní příčiny nepříznivého zdravotního stavu populace Romů, kteří žijí v podmínkách SVL. Celkově horší zdravotní stav je charakterizován výskytem chronických chorob v dřívějším věku, vyšší předčasnou úmrtností – v průměru o 10-15 let, častějším výskytem onemocnění kardiovaskulárního systému, diabetu a onemocnění dýchacího a trávicího traktu. Kojenecká úmrtnost se snižuje, ale stále zůstává dvojnásobná ve srovnání s majoritní populací, kde je velmi nízká.