Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

vytváří chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v České republice
zvyšuje zdravotní gramotnost u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.
je realizován Státním zdravotním ústavem ve 14 krajích České republiky v letech 2018-2022,
podpořený z OP Zaměstnanost ESF a státního rozpočtu ČR, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439.

Cíle projektu

vybudování dosud neexistující infrastruktury regionálních center podpory zdraví, (RCPZ) pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR,
tvorba preventivních programů podpory zdraví k realizaci u cílové skupiny osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením s cílem zvyšování zdravotní gramotnosti,
propojení klíčových partnerů pro řešení nerovností ve zdraví v regionu, usnadnění sociální začlenění a zlepšení způsobu života ohrožených skupin,
realizace vzdělávacího kurzu pro novou pozici mediátorů podpory zdraví, jejichž úkolem je zprostředkovat zdravotní služby primární prevence osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením,
zahájení procesu snižování nerovností v přístupu ke zdraví a zdravotním službám a prodloužení života ve zdraví.

Projekt v dlouhodobém horizontu přinese:

omezení rizikového chování a tím snížení výskytu preventabilních nemocí a úrazů,
zlepšení zdravotního stavu zejména zranitelných skupin obyvatelstva a tím i jejich vyšší uplatnění na trhu práce,
zvýšení zaměstnanosti s následným snižováním národohospodářských ztrát z nemocí.

Aktivity projektu

Zřízení nových Regionálních center podpory zdraví (RCPZ)

Vybudování dosud neexistující infrastruktury 14 RCPZ v každém jednotlivém kraji jako odborné základny pro aktivity v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí. Tyto aktivity budou zahrnovat:

vytvoření setu nových motivačních preventivních programů určených k realizaci pro cílovou skupinu,
proškolení realizátorů programů v těchto metodikách,
vzdělávání terénních pracovníků – mediátorů podpory zdraví, jejich začlenění do struktury pracovních týmů regionálních center podpory zdraví a ověření jejich činnosti v terénu,
propojení klíčových partnerů pro řešení nerovností ve zdraví na úrovni každého kraje (pracovníky krajských a městských úřadů, hygienických stanic, koordinátory pro národnostní menšiny, praktické lékaře, poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, nevládní organizace ad.) a jejich provázání s národní úrovní. K tomu slouží krajské realizační týmy projektu, které se pravidelně scházejí.

Vytvoření souboru intervenčních preventivních programů

Odborné týmy projektu vytvoří 68 motivačních programů zaměřených na snížení rizikových faktorů životního stylu u osob sociálně vyloučených, sociálním vyloučením ohrožených, u osob s nedostatečnými kompetencemi v přístupu ke zdraví a ohrožených chudobou. Programy, v nichž budou vyškoleni pracovníci RCPZ a mediátoři podpory zdraví, jsou shrnuty do 11 tematických celků: Osobní hygiena; Zdravé bydlení; Vyšetření základních tělesných a krevních parametrů; Výživa; Prevence infekčních onemocnění; Prevence závislostí; Podpora zdraví prospěšné pohybové aktivity; Duševní zdraví; Prevence nádorových onemocnění; Prevence úrazů a dopravní výchova; Reprodukční zdraví. Programy budou realizovány formou individuální intervence, kurzů zdravého životního stylu a pohybových aktivit, Dnů zdraví, přednášek na objednávku apod. Při tvorbě metodik bude využito zkušeností s řešením obdobné problematiky na Slovensku a Maďarsku, kde jsou již zkušenosti z hlediska institucionálního řešení obdobného zaměření a možnosti čerpání příkladů dobré praxe.

Nová pozice mediátora podpory zdraví (MPZ)

V rámci projektu jsou školeni v unikátním kurzu tzv. mediátoři podpory zdraví, nově přijatí pracovníci SZÚ – lidé z vyloučených lokalit nebo s hlubokou interní znalostí lokalit, z cílové skupiny osob ohrožených chudobou. Jako terénní pracovníci, proškolení zaměstnanci RCPZ, se podílejí na předání informací sociálně ohroženým skupinám a zprostředkování přístupu k dostupným zdravotnickým a sociálním službám.

Cílové skupiny projektu

V rámci všech etap a různorodých aktivit projektu bude mít užitek velká škála osob:

Spolupracovníci, realizátoři programů, lektoři a další zájemci, kteří mohou získané dovednosti využít při své pracovní činnosti:
zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné, protidrogové nebo

zdravotní problematice, pracovníci ochrany a podpory veřejného zdraví,

praktičtí lékaři pro děti a dospělé,
sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách,
poskytovatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování např. domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc aj.).
Osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením a chudobou:
osoby ohrožené nerovnostmi ve zdraví – rodiče samoživitelé, migranti, osoby v sociálně vyloučených oblastech, sociálně znevýhodněné děti a mládež, osaměle žijící osoby do 65 let, nezaměstnaní, osoby s nejistým zaměstnáním, osoby se základním vzděláním, propuštění vězni, osoby a rodiny žijící na hranici životního nebo existenčního minima nebo pod ní, lidé s handicapem, osoby s nízkou zdravotní gramotností ad.

Kontext potřeby projektu

Projekt vychází z nezpochybnitelné potřeby intervence do podpory zdraví a prevence nemocí, v nichž ČR obecně vykazuje z hlediska dlouhodobých statistik a trendů v oblasti zdraví trvale nepříznivý stav. Nejhorší situace je však u osob sociálně vyloučených nebo u osob sociálním vyloučením ohrožených. Přestože údaje z pravidelných statistik nemocnosti a úmrtnosti nezohledňují sociální determinanty jako je příjem, etnicita, vzdělání nebo zaměstnání, lze zdravotní stav obyvatel ohrožených chudobou popsat pomocí výsledků studií prováděných v ČR, ale i jinde v Evropě. Tyto výsledky prokazují, že zdravotní stav významně závisí na sociálních a ekonomických determinantách zdraví. Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením činí v ČR 14,6%, tj. cca 1,5 miliónu lidí, z toho 100 000 dětí do šesti let a 180 000 lidí nad 65 let.

Tyto výsledky prokazují, že zdravotní stav významně závisí na sociálních a ekonomických determinantách zdraví: chudí mají kratší střední délku života (o více než 10 let), horší subjektivní zdraví, více úrazů a horší životní styl ve všech jeho hlavních složkách, které se zdravím souvisejí: výživa, pohybová aktivita a kuřáctví (65 % oproti 30 % u většinové populace). Z konkrétních nemocí, které jsou přímým důsledkem rizik v životním stylu lze uvést, že chudí a nevzdělaní lidé umírají častěji na kardiovaskulární onemocnění, trpí častěji nemocemi trávicího a dýchacího traktu. V poslední době u nich stoupá, stejně jako ve většinové populaci výskyt diabetu 2. stupně a zároveň se zhoršují ukazatelé, které jsou indikátory výše chronických neinfekčních onemocnění: vysoký krevní tlak, hodnoty cholesterolu v krvi a nadváha a obezita. Infekční onemocnění, např. hepatitida, průjmová onemocnění, onemocnění dýchacích cest se v nevyhovujících podmínkách bydlení ve vyloučených lokalitách, které neumožňuje dodržování nejen protiepidemických opatření, ale často ani pravidla základní hygieny, velmi rychle šíří. Nepříznivý zdravotní stav obyvatel vyloučených lokalit a lidí ohrožených chudobou je projev nerovnosti ve zdraví, která je zapříčiněná systematickým výskytem rizikových faktorů v jiných oblastech než zdraví: chudoba, nezaměstnanost, nedostatečné vzdělání. Tyto faktory jsou spolu spojené, navzájem se potencují a vedou k bludnému kruhu chudoby a trvalému stresu, který zhoršuje všechna dříve vyjmenovaná zdravotní rizika. Chudoba a nízké vzdělání má na zdravotní stav významnější vliv než etnicita.

Čekat s řešením problému nerovností ve zdraví znamená každým rokem se propadat do stále hlubší propasti národohospodářských ztrát v důsledku nerovností ve zdraví a preventabilních nemocí. Bohatství každé společnosti je tak rozmělňováno odvratitelnými nemocemi. Rizikové faktory nesprávného způsobu života lze přitom poměrně dobře a bez výrazného finančního zatížení ovlivnit vhodnými intervenčními postupy. Systémová spolupráce klíčových partnerů, soubor programů a metodik ke snižování rizik životního stylu a zapojení cílové skupiny je efektivním nástrojem pro zvyšování zdravotní gramotnosti.