Metodika a příklady – k volnému času dětí a mládeže
Volný čas hraje nepostradatelnou roli v rozvoji člověka i společnosti, a to na individuální, komunitní i národní úrovni. Přispívá ke kvalitě života a životni spokojenosti, rozvoji mezilidských vztahů a tvorbě sociálního kapitálu. Zaujímá také významné místo při tvorbě a zapojeni se do demokratického života. Volný čas zároveň představuje prostor pro účast v sociálních a dobrovolnických aktivitách, stejně tak umožňuje vyjádřit solidaritu a sounáležitost (World Leisure Organization, 2020).
Smysluplné pravidelné trávení volného času je neoddělitelnou součástí výchovy dětí a mládeže. Ta musí stát na třech pilířích – rodina, škola, volný čas. Všem třem těmto oblastem je třeba věnovat pozornost. Pokud jeden z pilířů nestojí na pevných základech, zdravému rozvoji dítěte něco chybí.
Volný čas hraje klíčovou roli v životě dětí a mládeže a volnočasové aktivity, kterým se v průběhu životní dráhy rozhodneme věnovat, mohou mít zásadní vliv na naše psychické, fyzické i sociální zdraví. V dětském věku i v období dospívání hrají důležitou roli v oblasti rozvoje člověka a mají nezpochybnitelné akademické, psychologické i behaviorální přínosy.
Volný čas
Volný čas lze v souhrnu definovat jako dobu, časový prostor, v němž jedinec v ideálním případě nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a upokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti.
Z kvantitativního hlediska je volný čas takový časový úsek, kterým může člověk manipulovat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas poskytuje nejen odpočinek, zábavu a kompenzaci (vyrovnání) jednostranných učebních činností, ale také příležitost:
- k poznání různých činností a oblastí života společnosti,
- k formování vědomostí, dovedností a schopností či zájmů v zájmových činnostech,
- naučit se trávit volný čas ve prospěch tělesného a duševního zdraví,
- k vnitřně bohatému životu a rozvoji osobnosti (J. Čáp: Psychologie výchovy a vyučování, 1993).
Volný čas je fenomén, který zajímá řadu vědních disciplín a stává se současně čím dál aktuálnější. Především proto, že dochází k jeho nárůstu a sehrává v životě každého z nás čím dál větší roli. Nejde již jen o běžnou funkci socializační, ale stále většího významu nabývá funkce kompenzační (vyrovnávání pracovního, školního zatížení} , seberealizační a hlavně preventivní (volnočasové aktivity s možnostmi využití osobních a hodnotových orientací jako součást ochrany před negativními společenskými jevy a protispolečenskými činnostmi) (Kratochvílová, 1997, s.43).
Volný čas a volnočasové aktivity
Volnočasové aktivity mají v denní aktivitě každého člověka své nezastupitelné místo. Mají pozitivní vliv na vývoj dětí a dospívajících a také na jejich další život.
Z hlediska naplňování psychických potřeb dítěte je aktivní trávení volného času velmi významným činitelem. V bezpečném prostředí aktivity, která dětem jde a baví je, se dítě cítí jisté. Zároveň v takovém prostředí posiluje svou sebeúctu, je přijímáno ostatními v celé své hodnotě a může se realizovat. Nakonec jsou prostřednictvím volnočasových aktivit uspokojovány jeho potřeby poznávání a estetických prožitků.
Klíčovou roli též zároveň hraje obsah volnočasových aktivit – ať už se jedná o sport, umělecké a kulturní nebo jine volnočasové aktivity.
Tuzemské i zahraniční výzkumy ukazují, že v žebříčku zájmů u dětí a dospívajících ve věku od deseti do osmnácti let mezi velmi žádané volnočasové aktivity patří sport, sociální interakce s vrstevníky, kultura a zábava zprostředkovaná zejména masovými komunikačními prostředky a také četba (B. Rotterová, J. Čáp: Výchova aktivity mládeže ve volném čase: pedagogické a psychologické otázky volného času žáků základních devítiletých škol, výběrových škol a učňů, 1976).
Volnočasové aktivity lze rozdělit podle nejrůznějších kritérií:
– organizovanost (organizované/neorganizované),
– prostředí (outdoorové/indoorové),
– množství účastníků (individuální/kolektivní),
– pravidelnost (pravidelné/nepravidelné),
– podle pohlaví, věku a socioekonomických rozdílů, atd.
Dělení podle pohlaví cílové skupiny:
– chlapci,
– dívky,
– smíšené
Dělení podle stáří cílové skupiny:
– předškolní věk,
– mladší školní věk,
– starší školní věk,
– dospívající (teen-age)
Organizované volnočasové aktivity:
Organizované volnočasové aktivity lze charakterizovat jako činnosti, které mají jasnou strukturu, probíhají pod supervizí dospělého a kladou důraz na rozvoj konkrétních dovedností (Eccles & Gootman, 2002; Larson, 2000), přičemž zároveň obvykle zahrnují interakci mezi vrstevníky, nabízejí příležitosti k praktickému zážitkovému/prožitkovému učení a umožňují mladým lidem realizovat jejich zájmy (Vandell et al., 2015).
Neorganizované aktivity:
Neorganizované (Nestrukturované) aktivity probíhají oproti organizovaným aktivitám bez supervize dospělého, jasně dané struktury a strukturovaných cílů. Mohou zahrnovat poměrně velké množství času a mají často sociální charakter. K takovýmto volnočasovým aktivitám patří např. i různé pohybové aktivity, setkávání s přáteli, hraní her na PC, tabletu či smartphonu, pobyt na sociálních sítích, četba, hra na hudební nástroj, procházky apod.
Ale zároveň mohou být spojovány s různými druhy problematického chování (Osgood, Anderson & Shaffer, 2005) a z hlediska vývoje a zdravého dospívání jsou některé z nich považovány za spíše rizikové (Oropesa et al., 2014).
Projekt POZDRAV a volný čas
Předmětem projektu Podpora zdraví v rodinách („POZDRAV“), který realizuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), je podpora zdravotní gramotnosti a tím snižování nerovností v přístupu ke zdraví u vulnerabilních skupin populace.
Cílem projektu je vytvořit intervenční interaktivní programy na podporu zdraví pro předškolní děti a mladší školní věk (věk, starší školní věk a mladistvé – a současně vytvořit i intervenční interaktivní programy pro rodiče – a prostřednictvím nich působit na jejich děti.
V rámci projektu POZDRAV jsme se zaměřili i na trávení volného času – aby bylo bezpečné a zároveň při tom byla nenásilně zvyšována zdravotní gramotnost dětí a mládeže – a tím i snižovány nerovnosti v přístupu ke zdraví.
Dítěti bychom měli vysvětlit, jak a kde se chovat, jak má bezpečně trávit volný čas. Pokud se dítě pohybuje mimo domov, je nutné, aby znalo nebezpečí, která mu hrozí. I přesto aledochází k různým úrazům. Úraz je výsledkem zbytečných rizik a špatného odhadu situace.
Podle údajů zdravotnické statistiky je ročně ošetřeno v ambulancích více než půl milionu dětí a mladistvých do 19 let. Nejvíce smrtelných úrazů se stane v dopravě, následuje sebepoškození-sebevraždy a pak utonutí. Závažné úrazy, u kterých je nutná hospitalizace, jsou nejčastěji způsobeny pádem, na druhém místě pak dopravní nehodou a působením neživé mechanické síly.
Chlapci jsou obecně náchylnější k častějším a závažnějším úrazům než dívky. To platí pro všechny typy úrazů a všechny věkové kategorie, kromě věkové kategorie 0–1 rok. Není to způsobeno pouze vyšší expozicí rizik, ale též odlišným chováním chlapců a dívek.
Prevence úrazů
Pochopení vztahu mezi úrazem a tím, jak se stal, v jakém prostředí a co k úrazu vedlo, je základ pro prevenci úrazů.
Je bohužel pravdou, že nemůžeme předejít všem drobným úrazům, odřeninám a boulím, ale můžeme a musíme předejít úrazům vážným. V tom nejvíce pomůže znalost rizik, se kterými se děti setkávají.
Prevence tedy stojí na třech pilířích: na bezpečném prostředí, dohledu a výchově k bezpečnému chování a jednání a na bezpečných výrobcích. Výchova musí začít od nejútlejšího věku a nesmí být jen zákazem, ale návodem, jak co dělat bezpečně…
Zároveň je velice důležité naučit dítě (přiměřeně jeho věku), co má udělat v případě nějaké nehody. Především jak zavolat pomoc, jak zatelefonovat na tísňová čísla a co říci…
Připravili jsme proto různé metodiky a příklady k trávení volného času.
Z naší strany při tom byl – v souladu s intencemi projektu POZDRAV – kladen důraz zejména na:
a) aby trávení volného času bylo bezpečné a zároveň při tom byla nenásilně zvyšována zdravotní gramotnost dětí a mládeže – a tím i snižovány nerovnosti v přístupu ke zdraví.
b) aby se příjemcům dostalo informací vždy adekvátně jejich věku. Proto byly jednotlivé materiály vždy modifikované pro tři věkové skupiny – předškoláci (školka), 1. stupeň ZŠ ((7-11 let) a 2. stupeň ZŠ (12-15 let).
Smysluplné trávení volného času:
Program č. 75: Prevence prokrastinace – trávení volného času
Cílem programu je zábavnou a interaktivní formou – a především adekvátně jejich věku – představit dětem pojem času, negativa plýtvání s časem a možnosti, jak se – opět adekvátně věku – naučit s časem hospodařit a ve svém vlastním zájmu a pro svůj prospěch správně činnosti plánovat. Se staršími dětmi je možno mluvit přímo o prokrastinaci a široké škále jejích negativních důsledků.
Prokrastinace = neplánované, nelogické, opakované odkládání činnosti je problémem, který má mnoho negativních důsledků jak pro samotného prokrastinátora, tak pro jeho okolí, zejména rodinu, přátele, ve škole apod. Stejně jako dospělí, i děti mohou být snadno frustrované, když den končí bez možnosti stihnout vše, co potřebují/chtějí, než jdou spát. A také stejně jako u dospělých, klíčem k ukončení těchto frustrací je naučit se určovat priority, chápat nutnost včasného plnění i nepopulárních povinností, zvolit správné pracovní prostředí, odhadnou čas nutný k splnění povinností, umět plánovat a adekvátně svému věku správně hospodařit s časem.
Metodiky (programy) a příklady k trávení volného času:
Pro děti:
Pro nejmenší děti:
Program č. 1: Dentální hygiena
Program č. 2: Osobní hygiena
Program č. 8: Bezpečné hračky
Správná výživa:
Zdravá výživa – příklad
Program č. 16: Pravidelná a pestrá strava
Program č. 18: Přiměřená velikost porcí
Program č. 19: Vyvážený jídelníček
Program č. 20: Pitný režim
Program č. 21: Ovoce a zelenina
Program č. 22: Mléko a mléčné výrobky
Program č. 26: Prevence nadužívání soli
Program č. 27: Prevence nadužívání cukru
Sport a pohyb vůbec:
Program č. 31: Prevence obezity
Program č. 44: Pravidelný pohyb
Program č. 45: Prevence bolesti zad
Program č. 47: Pohybem k osobnímu rozvoji
Aktivity v letním období:
Program č. 65: Prevence tonutí
Program č. 62: Prevence úrazů ve venkovním prostředí
Program č. 32: Prevence onemocnění z klíšťat
Program č. 78: Prevence úrazů způsobených elektrickým proudem, bleskem
Program č. 63: Prevence a první pomoc u poranění zvířetem
Jízda na kole, kolečkových bruslích:
Program č. 79: Chování účastníků silničního provozu
Program č. 60: Prevence dopravních úrazů
Program č. 61: Postup při dopravní nehodě
Aktivity v zimě:
Program č. 62: Prevence úrazů ve venkovním prostředí
Program č. 59: Prevence úrazů v domácnosti
Odpočinek:
Program č. 74: Prevence poruch spánku – zdravý spánek
Pro teenagery (mládež):
Program č. 41: Bezpečný pohyb na sociálních sítích
Sexuální problematika:
Program č. 36: Prevence sexuálně přenosných onemocnění
Program č. 11: Prevence HIV/AIDS
Nesprávné trávení volného času:
Program č. 37: Prevence užívání tabáku
Program č. 70: Alternativy tabákových výrobků
Program č. 38: Prevence užívání alkoholu
Program č. 39: Prevence užívání nelegálních drog
Program č. 69: Jak poznat užívání drog, jejich rizika a kam se obrátit v případě užívání drog v rodině – určeno zejména pro RODIČE
Program č. 40: Prevence gamblerství