EKONOMICKÉ ASPEKTY PROJEKTU

Špatný zdravotní stav plýtvá lidským i finančním potenciálem

Dosavadní zkušenosti vyspělých států i ČR ukazují, že prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví mají reálný přínos pro zlepšování zdravotního stavu populace a přinášejí významné úspory nákladů na zdravotní služby a další ekonomické přínosy.

Zdraví je základní společenskou i ekonomickou hodnotou. Dobrý zdravotní stav lidí je přínosem pro všechny resorty i celou společnost. Dobré zdraví je důležité pro ekonomický a sociální rozvoj společnosti a má zásadní význam jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. Špatný zdravotní stav plýtvá lidským potenciálem, vede ke stavům beznaděje a odčerpává veřejné i soukromé finanční prostředky. Zdraví vzniká v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí a pracují. Zdraví zlepšují, nebo zhoršují ty okolnosti, které na lidi působí v jejich běžném životě, a právě tam je těžiště péče o zdraví (Národní strategie podpory a ochrany zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020, https://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html)

Projekt vychází z identifikované potřeby intervence do podpory zdraví a prevence nemocí, v nichž ČR obecně vykazuje z hlediska dlouhodobých statistik a trendů v oblasti zdraví trvale nepříznivý stav. Podstatně horší je situace u osob sociálně vyloučených nebo u osob sociálním vyloučením ohrožených. 

Sociálním vyloučením a chudobou ohrožená populace disponuje velmi omezenými zdroji v materiální, finanční, společenské, ale i informační oblasti. Z toho vyplývají i nedostatečné znalosti o zdravém způsobu života a jeho rizikových faktorech. Snížená dostupnost relevantních informací vylučuje schopnosti naučit se s informacemi nakládat a vědomě rozhodovat ve prospěch zdraví. Rizikové faktory nesprávného způsobu života lze přitom poměrně dobře a bez výrazného finančního zatížení ovlivnit vhodnými intervenčními postupy. 

Ekonomické ztráty způsobené zdravotními nerovnostmi

Odhad celkových ekonomických ztrát způsobených zdravotními nerovnostmi v ČR je 78 mld. Kč/rok, tj. 1,5 % HDP ČR, což sestává z:

– analogicky s rezolucí Evropského parlamentu:

European Parliament resolution of 8 March 2011 on reducing health inequalities in the EU 2010/2089(INI), https://eige.europa.eu/library/resource/EIGE_study_FGMEU_52_POL, v ČR Úřední věstník EU C 199 E/26 ze 7. 7. 2012.

Z rezoluce: „health inequalities have significant economic implications for the EU and for Member States;  losses linked to health inequalities have been estimated to cost around 1,4 % of GDP“.

Vzhledem k tomu, že osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením představují v populaci přibližně 1,5 mil, představuje to i v případě že by jejich životní styl byl na stejné úrovni jako průměrná většinová populace, 10 % z této částky, tedy ekonomické ztráty 90 mld. Kč ročně. S ohledem na to, že se jedná o osoby s prokazatelně horším životním stylem, ve skutečnosti jsou tyto ztráty vyšší. Pokud předpokládáme, že je možné ovlivnit pouze 1 % intervenované populace, tedy 1 500 lidí, představuje to v případě ročních nákladů projektu 50 mil. Kč velmi efektivní opatření. 

WHO uvádí, že je třeba investovat do prevence 1/10 očekávaných úspor – v případě investice 50 mil. Kč ročně lze tedy přepokládat úsporu na národohospodářských ztrátách z nemocí 500 mil. Kč za rok. Např. pouze v případě diabetu, kdy samotná léčba jednoho dialyzovaného pacienta je vyčíslena ročně na 1 000 000 Kč, oddálení selhání ledvin o jeden rok u 50 lidí v celé ČR představuje roční náklady projektu Efektivní podpora zdraví.

Ztráty nezdravotní uvádí WHO jako 2-3x vyšší než ztráty zdravotní, tedy přímé léčebné výdaje. Znamená to, že nepřímé ztráty v důsledku selhání ledvin jako komplikace diabetu jsou 2-3 000 000 Kč. Fakticky by tedy postačilo, aby se o jeden rok podařilo oddálit propuknutí selhání ledvin u 13 lidí v celé ČR, a úspora bude 52 000 000 Kč.

Proto je soubor programů a metodik ke snižování rizik životního stylu efektivním nástrojem pro zvyšování zdravotní gramotnosti a tedy snižování ekonomických ztrát v důsledku preventabilních nemocí. 

V současné době ke koncentraci sociálně slabých domácností dochází zejména v oblastech severních Čech a severní Moravy, nově se sociálně slabí koncentrují také na tzv. vnitřních periferiích krajů. 

Rozložení sociálně vyloučených lokalit v České republice znázorňuje např. níže uvedená mapa ze studie GAC 2015: 

Dle WHO v případě investic do podpory zdraví a primární prevence jsou procesy zlepšování zdraví dlouhodobé a nelze očekávat zlepšování dříve než po cca 5 letech. Lze však očekávat změny postojů a chování, což je možné monitorovat např. v rámci studie zdravotní gramotnosti, která je plánována na začátku a v závěru projektu.